Bára Hermannová a Martina Jakubšová zhodnotily vytoupení na Kontinentálním poháru 2015

Mezi nejlepších šestnáct týmů Evropy se podařilo o víkendu po mužské reprezentaci probojovat i té ženské. Společně tak vytvořily velmi silné zastoupení České republiky ve finálových utkáních jednotlivých turnajů. Podobný triumf se v tomto ročníku Continental Cupu podařil již jen reprezentaci Německa.

Ve finále turnaje v litevském Vilniusu se Češky ve složení Martina Bonnerová/Barbora Hermannová a Diana Žolnerčíková/Martina Jakubšová utkaly v bývalém federálním derby s týmem Slovenska. I přes absenci nejlepšího českého páru Kolocová/Sluková, který ze zdravotních důvodů vynechal Kontinentální pohár, se podařilo poskládat velmi silný tým, který potvrdil svou kvalitu i ve finálových bojích.

Ke zhodnocení posledního turnajového úspěchu jsme požádali Barboru Hermannovou, jednu z klíčových postav úspěšného českého vystoupení na turnaji v Litvě.

Barčo, přivezly jste domů vítězství i postup do závěrečného kola Continental Cupu, jaké jsou první dojmy z tohoto úspěchu?

„Je to paráda. Ušetřily jsme ČR jednoho turnaje, který by jistě nebyl jednoduchý k postupu do finálového kola Continental Cupu. I kluci v Badenu zazářili a myslím si, že český beachvolejbalový svět může být hrdý na tento víkendový úspěch. Jsem moc ráda, že se nám to všem povedlo.“

Jak se Vám hrálo na turnaji ve Vilniusu? Byla dobrá atmosféra?

„Ve Vilniusu byla pěkná kosa, ale popraly jsme se s tím všechny, jak jsme mohly. Písek byl tvrdší, takže se dobře skákalo, foukal k tomu vítr, který se dal využít, a celkově okolí bylo moc pěkné. Jely jsme hrát jako jeden tým za ČR a myslím si, že jsme se navzájem dost podporovaly, fandily a vytvořily si tak super atmosféru. Mimo kurty jsme si společně užily také dost srandy vyprávěním různých historek a zážitků z cest, takže nálada byla vážně týmová a veselá. Líbilo se mi to.“

Vítězství se ale nerodila vůbec jednoduše, v prvním zápase jsme musely dokonce duel otáčet…

„Se slovenským týmem č. 2 jsme se v prvním setu opravdu trochu trápily. Ale bylo to jen tím, že byla velká zima a než jsme se rozehrály a rozehřály, tak nám skončil první set, který jsme prohrály o dva míče. Udělaly jsme tam několik chyb hlavně na příjmu, na které jsme si v dalších sadách daly pozor a celkově jsme se zlepšily ve všech herních činnostech. Dokázaly jsme ten zápas úplně otočit v naši hru.“

Měly jste nějaký motivující prvek, který vás hnal za vítězstvím?

„Motivující pro nás byla určitě vidina toho, že je šance dostat se do finálového kola Continental Cupu. Což znamená další příležitost, jak se kvalifikovat na olympiádu v roce 2016 (kromě světového žebříčku).“

Co říkáš na účast trenéra na lavičce, v beachvolejbale to nebývá až tak časté…

„Byla to naše první zkušenost s trenérem na lavičce a za sebe říkám, že nám to pomáhalo. Hlavně v situaci, kdy se nedařilo a bylo potřeba si něco říct, tak se toho ujal Márty. Uklidnil nás, povzbudil a poradil, jak dál. Většinou nám to ale šlapalo, takže jsme si s ním řekly nejdůležitější postřehy ze hry, domluvily následující kroky a pokračovaly jsme ve hře. Brala bych tuhle pomoc i na světovce, ale tam je to zakázané, i když některé týmy si s trenéry dovedou radit i přes toto porušení pravidel.“

Proti slovenskému páru Nestarcová/Dubovcová hrajete poměrně často, můžete se vůbec ještě něčím překvapit?

„Ano, to je pravda. Často proti sobě nastupujeme v zápasech jak na světovkách, tak na české tour, ale na druhou stranu jsme i kamarádky a  každý rok spolu absolvujeme nějakou předsezonní přípravu. Známe se tedy herně hodně dobře, i proto jsou naše vzájemné zápasy většinou velice vyrovnané. Podle mého názoru výsledek našich utkání dost záleží na tom, kdo se jak vyspí a v jakém rozpoložení je zrovna ten či onen tým. Na halové republice jsme to byly my, které bojovaly hlavně sami se sebou a našimi nemocemi, teď to byly Slovenky, které na nás působily, jako by toho měly plné kecky, protože přijely rovnou ze soustředění z Tenerife. Navíc my jsme se cítily v zápase proti nim velice dobře a věřily jsme, že je můžeme porazit.“

Jaké jsou Vaše další plány v nadcházející sezóně?

„Náš plán je připravit se dobře na Prague Open na Štvanici, abychom ukázaly, co umíme i u nás doma. Potom se naše forma bude ladit na mistrovství světa v Holandsku, které se bude konat na přelomu června a července. A jako další vrchol máme stanovené mistrovství Evropy v Rakousku, které bude na přelomu července a srpna. Mezitím budeme samozřejmě jezdit světovku a budeme se tam snažit dosahovat co nejlepších možných výsledků. Jako např. hned příští týden na Lucerne Open ve Švýcarsku, kam vyrážíme v pondělí.“

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v celé nadcházející sezóně.

„Také děkuji a ráda bych všechny pozvala na blížící se Prague Open na Štvanici. Jistě se bude na co dívat…“

Pár slov jsme prohodili i s druhým českým párem na vítězném turnaji ve Vilniusu, konkrétně s Martinou Jakubšovou.

Martino, i Tebe se zeptám na první pocity po vítězném finále ve Vilniusu. Radost byla jistě obrovská, že?

„Ano, radost byla opravdu velká! Celý zápas jsme na holky koukaly a fandily jim, aby se zadařilo a to se nakonec povedlo. Jsme moc rády, že jsme mohly být součástí takovéto akce.“

Jak se Ti spolupracovalo s trenérem, který byl netradičně k dispozici přímo na lavičce?

„Jelikož jsme s Didi (Diana Žolnerčíková) obě dlouhodobě hrály šestkový volejbal, tak to pro nás nebyla žádná velká novinka, ale i přesto to bylo zcela něco jiného, než na co jsme zvyklé. Ve výsledku bychom trenéra na lavičce klidně uvítaly i v budoucnu.“

Jaké jsou Vaše plány na následující měsíce? Máte nějaký cíl, kterého byste chtěly letos dosáhnout?

„V následujících měsících nás čeká celkem dost turnajů světové tour, ale máme v plánu odehrát i nějaké české turnaje. V neděli se chystáme do Švýcarska, pak nás čeká Prague Open, na který se moc těšíme. Těšíme se i na Evropské hry do Baku. Konkrétní cíl jsme si nedávaly, každopádně chceme dosahovat těch nejlepších výsledků a postupně se probojovávat do main draw světových turnajů.

Mnoho hráčů a hráček má nějaký specifický rituál či zvyk, který praktikuje před zápasem či při nástupu na dvorec, máš i Ty nějaký?“

„Ano, zavedly jsme takový malý rituál, za který jsme dostaly pochvalu i od naší psycholožky. Každopádně si ho chceme nechat pro sebe, je to pro nás velice osobní. Ale co můžeme prozradit, tak máme i další rituál, který začíná už den předem, kdy si s trenérem děláme legraci a říkáme: Dobře se vyspat, nasnídat a vyprázdnit (smích).“

Děkujeme za upřímné odpovědi a i Vám přejeme mnoho úspěchů v nadcházející sezóně.

„Rádo se stalo, také moc děkujeme.“

ODKAZ: http://www.cvf.cz/?clanek=14643

FOTO ZDE: